Den s Múzami
Letos jsme měli štěstí. Múzy totiž konečně po třech letech pochopily, že každoročně líbat jen básníky nestačí. Slitovaly se a políbily i spisovatele, dramatiky a dokonce i nás žurnalisty. Tak se ze Dne poezie stal Den s Múzami.
Uprchlíci z Vančurova Rozmarného léta už od rána vítali příchozí, které se pokoušeli nakazit svým entuziasmem. Ale hrát si na léto v den, kdy napadlo dalších deset centimetrů sněhu, není žádná sranda. Chodby však zaplnily květované vzory, sukně i košile, slamáky a sluneční brýle. Na chodbě jste si mohli složit básničku, dostat nálepku, či potkat jednu z Múz, připomínající spíš havajskou tanečnici než starořeckou bytost. Současně v baru probíhala tradiční recitační soutěž, jejímž laureátem se stala Barbora Červenková z 1. A.
Do akce se letos nově zapojila i knihovna. Každý příchozí byl rychle odchycen pohotovými knihovnicemi, které zadávaly studentům číst básně s letní tématikou. „Ne, víte, já už radši půjdu,“ znělo každou chvíli a ti nesmělí utíkali. Díky tomu ti stateční měli většinu počítačů volných, což se jen tak opakovat nebude. Dokonce i profesoři dostali za úkol povědět nám o své oblíbené knize. „No víte, já čtu hlavně takové ty posilovací knížky. Ale jinak doporučuji Saturnina,“ svěřila se tělocvikářka Martina Vaclová.
Ágéčko se tento rok vytáhlo, protože pozvalo na přednášku kroměřížskou rodačku Markétu Pilátovou, spisovatelku a novinářku žijící v Argentině. Ta představila nejen dvě své knihy, ale i svůj život a politické poměry v Jižní Americe.
Svůj prostor dostali i autoři z řad studentů v autorském čtení. Ve večerních hodinách předvedlo „Experimentální divadelní těleso Luďa“ komedii Arnošta Goldflama Matylda a Emílie.
Den s múzami si každopádně zaslouží potlesk. V zimě je totiž každé rozptýlení nudy a šedi na chladem pověstném Ágéčku vítané.